Proti únavě a stresu - Marie Mihulová, Milan Svoboda - Kniha

Hovořit v dnešní době o vnějších příčinách únavy a stresu by bylo pravděpodobně příslovečným nošením dříví do lesa. Samotný způsob života v tzv. civilizovaných zemích ve 2. polovině 20. století přináší bezpočet situací, představujících pro člověka dříve nebývalou duševní zátěž. Dojde-li k fyzické únavě, není regenerace většinou složitá. Postačí běžný odpočinek, přísun energie v podobě potravy či dostatečný spánek. Jedná-li se však o úbytek sil v oblasti psychické, zejména v případech déle trvající zátěže, nebývá obnova sil již tak jednoduchá. Přitom je třeba připomenout, že důsledkem těchto stavů není pouze momentální snížená výkonnost, špatná koncentrace nebo podléhání nedobrým náladám. Vedle nich (a řady dalších nepříjemných příznaků) vstupuje do hry také problematika tzv. psychosomatických onemocnění. Moderní medicína registruje vzrůstající počet takto označovaných chorob. Ne snad z toho důvodu, že by vznikaly ve velké míře stále nové zdravotní potíže. Postupně se však zjišťuje, že stále více onemocnění našeho těla souvisí přímo či nepřímo s disharmonií v psychické oblasti. Tak lze například i infekční onemocnění řadit mezi psychosomatické choroby. Je totiž prokázáno, že obranyschopnost organismu proti působení všudypřítomných virů a bakterií stoupá v případě harmonických stavů v duševní oblasti. Tato situace pouze potvrzuje nový trend v otázkách péče o zdraví, jenž lze spatřovat ve zvýšení odpovědnosti za vlastní zdraví každého jednotlivce. Podmínky pro dobré zdraví v oblasti tělesné lze vytvářet např. formou rozumné životosprávy, vhodné stravy, přiměřeného cvičení apod. Jelikož tělo s duševní oblastí představují spojité nádoby, promítají se účinky zároveň i do oblasti jemnější. Existuje však také řada metod k přímému ovlivňování emocí a myšlenek, tvořících náš vnitřní svět. Procházky v přírodě, sport i různé koníčky představují jistě vhodný prostředek k odreagování od namáhavé práce či stresových situací. Na druhé straně by člověk 20. století měl rozšířit znalosti o sobě samém a tak bezprostředně, vědomě působit na dušení oblast.
Porovnáme-li množství informací předkládaných člověku o vnějším světě (věda, technika, kultura, politika, sport atd.) s tím, co běžně zná o sobě, dojdeme k velkému nepoměru ve prospěch „vnějších“ informací. Funkce lidské mysli, svět emocí, podvědomá oblast či stavy spánku představují pro průměrného člověka většinou sféry, o kterých se v případě nutnosti vyjadřuje víceméně jen v mlhavých pojmech. Řada lidí si vůbec neuvědomuje, že jejich vlastní mentální svět podléhá určitým zákonitostem, působí v něm jemné energie a existují skryté oblasti s klíčovým významem pro život.
Pokud se zamýšlíme nad problematikou psychické únavy a stresu, musíme brát v úvahu skutečnost, že v jisté míře jsou i tyto negativní jevy pro náš život nezbytné. Představují totiž impulzy pro další vývoj. Tím, že člověk překonává konkrétní potíže, čelí překážkám a řeší náročné či problematické situace, dostává se ve větší nebo menší míře do uvedených stavů. Na druhé straně však touto cestou u něho dochází k vnitřnímu vývoji – získávání a rozvíjení určitých schopností i k celkovému posilování.