Vodácké duše - vodácké povídky - Kniha

(z povídky Hrdinové a Machři)
„Pádluj k nám, pádluj k nám! Slyšíš? Zaber!“
Kluk zoufale hrabal rukama do kalný vody a voda ho unášela blíž a blíž ke
smrku v soutěsce.
Flint proletěl kolem bezradných rodičů, obtočil konec koňadry kolem kmenu
vrbičky na břehu a s druhým koncem se vrhnul do proudu. Stačilo mu pár
kraulových temp a byl u raftu. Vysoukal se do něj a zkoušel se i s lodí přitáhnout
ke břehu. K jeho smůle byla síla proudu, přiživeného průtrží mračen, moc silná,
takže to nedokázal, ale aspoň zastavil odplouvání člunu. Bylo mu jasné, že takhle
dlouho nevydrží a opičáka na břehu, ani nikoho z jeho kumpánů nenapadlo
popadnout provaz a vytáhnout je.
Zbývala jenom jediná možnost.
Skočil i s klukem do vody a ponechal raft jeho neblahému osudu.