Doprava od 59 Kč, při nákupu nad 2 000 Kč doprava zdarma, 70 000+ titulů skladem, více než 3 500 výdejních míst.
Atlas dekolonizace - Neuzavřená kapitola - - Kniha
Varianty:
Další informace:
- EAN: 9788075086143
- Autor: Jean-Pierre Peyroulou
- Kategorie:
- Počet stran: 96
- Datum uvedení 2020-09
- Vazba: polotuhá
- Jazyk: čeština
- Nakladatel: Lingea
- Poslední kusy skladem
- doručíme pravděpodobně: v úterý 26.11.
Nová obrazová publikace popisuje konec koloniálních říší i problémy období postkolonialismu. Kniha klade otázky týkající se obecného chápání dekolonizace z různých úhlů pohledu, zkoumá osud početných mas obyvatelstva i jedinců zapsaných do dějin. Snaží se podat globální obrázek tohoto dějinného období a vyhnout se tak jednostrannosti. Atlas je určen pro všechny zájemce o tuto problematiku.
Atlas je rozdělen na následující kapitoly:
- Dekolonizace Asie v letech 1945–1954 jako důsledek 2. světové války.
- Zrození třetího světa: národně osvobozenecká hnutí v kontextu studené války.
- Proč se africké státy vzniklé v 60. letech staly synonymem krizí a extrémní chudoby?
- Důsledky patrné dodnes: vliv metropolí v bývalých koloniích, izraelsko-palestinský konflikt, chronická zadluženost…
Na dekolonizaci je možné nahlížet z různých úhlů. V úzkém smyslu slova představuje nabytí nezávislosti bývalých evropských kolonií. Na dlouhé období novodobé kolonizace v 19. a na počátku 20. století navazuje kratší historický úsek osamostatňování kolonií. Ten trval zhruba třicet let, od vyhlášení nezávislosti Indie v roce 1947 do roku 1975, kdy se z koloniálního područí vymanily Angola a Mosambik. Po tomto datu můžeme považovat dekolonizaci většiny asijských a afrických území a populací, kterých se kolonizace evropskými zeměmi dotkla, za ukončenou.
Procesy přechodu na jinou formu správy země a koloniálního dědictví v období po odchodu kolonizátorů byly různé. V některých zemích se heslem doby stává návrat k předkolonizačnímu období. Ostatně všechny země na začátku své nezávislosti znovu objevují své tradice, své kořeny, jazyk a svůj původ a chtějí je očistit od nánosů, které s sebou přineslo jejich podmanění Evropany. Mnohé muslimské země se o tuto „očistu“ snaží dodnes, aby se tak vrátily k vysněnému původu, do nějž se samy uzavírají. Jiné země dokážou kolonizaci začlenit do své historie, překonat ji tak a vydat se vstříc světu, v němž hledají své místo. To je případ asijských zemí.
