Letošní velikonoce jsme se rozhodli se ženou strávit v Rakousku. 2 dny ve Vídni a jeden v Salcburku.
Kdykoliv se vydám byť jen na nákup, je očividné, že existují dva světy jeden ten v televizi, kde je krize, lidé nemají na základní potraviny a energie a potom ten skutečný. Stačí zajít na nákup a tam mají všichni přetékající koše jídla a všeho možného. Cesta do Rakouska, byť jsme jeli na velký pátek dopoledne, byla odrazem toho skutečného světa. Přeplněná dálnice a obsypané čerpací stanice koupěchtivými výletníky.
Hned po překročení hranic velikonočního Rakouska máte dojem, že znakem Rakouska není dvouhlavá habsburská orlice, ale zajíc. Zatímco u nás je symbolem velikonoc kromě zajíce a vajíček také kuřátko, pomlázka, beránek, v Rakousku je to téměř výhradně zajíc. Ale není to jen na velikonočním trhu, nebo na plakátu v supermarketu. Zajíc hraje na housle v domě hudby, kde vznikla Vídeňská filharmonie, nebo pózuje ve výloze s hodinkami Tag Heuer, které začínají na ceně 2000 EUR :-).
Prošli jsme se starým městem, navštívili velikonoční trh, ale nejvíce nás zasáhla návštěva Leopold muzea s obrazy Gustava Klimta, Egona Schieleho, Oskara Kokoschky a nábytkem brněnského rodáka Adolfa Loose.
Ve Vídni je všude skvělá káva, spousty galerií a muzeí – za návštěvu stojí určitě dům hudby, obzvlášť, jestli máte děti s průvodcem v češtině ke stažení u vstupu.
Vzhledem k času jsme prošli hlavně to staré město, které nese otisk 650 let vlády Habsburků, což z dnešního pohledu působí trochu těžkotonážně, staře, zkostnatěle a všemožně jinak než moderně a svěže :-). Vídeň ale není jen taková, ovšem jiné její tváře budeme zkoumat zase jindy.
V neděli jsme se přesunuli do Salcburku a navštívili známý Hangár-7 s letadly a formulemi a dalšími artefakty světově nejznámější rakouské značky Red Bull. Druhý den vysvitlo slunce a naplno se ukázal Salcburk s pevností, malým ale krásným městem a s nezaměnitelnou scenérií blízkých Alp, které byly ještě zasněžené. Salcburk nemůže nabídnout tolik kultury a galerií jako Vídeň i když je rodištěm Wolfganga Amadea Mozarta, ale atmosféra je jiná i když o nic méně tíživá vzhledem k mnohasetleté nadvládě arcibiskupů-princů, kteří vládli jak nábožensky, tak i světsky a moc si s celibátem hlavu nelámaly. Jeden z nich měl například 13 dětí…
Rakousko je náš soused a vzhledem ke společné minulosti asi jeden z nejbližších. Cestu do Rakouska doporučuji, minimálně pro bližší seznámení s evropskými dějinami, které tudy šly o poznání výrazněji, než českou kotlinou.
Pro cestování po Rakousku doporučujeme následující průvodce:
https://www.zalozka.cz/rakousko-134847
https://www.zalozka.cz/viden-83082
https://www.zalozka.cz/salzburg-48985
Komentáře